Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víkend v Římě

17. 10. 2013 20:00:00
Nedávno jsem na necelé tři dny letěl do starobylého hlavního města Itálie. Byla to má již druhá návštěva. Tentokrát byl plán následující: užít si Řím jinak. Znamená to zajít do Vatikánských muzeí, obejít frontu do Kolosea, ochutnat ryby v pravé italské restauraci, vyzkoušet metro jezdící vlevo nebo se zúčastnit nedělní bohoslužby ve Svatopetrském chrámu. Můžu mluvit o obrovském štěstí na počasí, před mým příjezdem a po odjezdu pršelo, ale mně svítilo slunce.
Římská uličkaŘímská uličkaJakub Pavlovský

Ubytování mi doporučil známý, jednalo se o designový Hotel Art nedaleko slavných Španělských schodů (Via Margutta 56). Hotel se nachází v úzké ulici (koneckonců, která ulice v Římě není úzká?), kam se taxikář dostal jen velmi obtížně. V ten den totiž probíhal výstavní veletrh přímo pod širým nebem.

Vstávání ve 3:45, ranní balení zavazadel a cestování mě opravdu unavilo, proto jsem musel sáhnout po něčem, co běžně neužívám – po kávě. Naštěstí pro mě bylo za rohem zajímavé náměstí Piazza di San Lorenzo (nachází se něm rovněž překrásný dům Louis Vuitton, kde mají dokonce i kino). Na náměstí jsou dvě kavárny, první, Ciampini, mě lákala od prvního pohledu, bohužel měla beznadějně plno. Druhá možnost, Café Teichner, vypadala rovněž atraktivně. Kavárna vaří vlastní cappuccino, do něhož přidává tekoucí čokoládu. Musím říct, že jsem byl nadmíru spokojený, dokonce i bez použití cukru. Ke kávě se perfektně hodí tiramisu – tento dezert zkouším všude, kde ho nabízejí. V Itálii je skutečně nejlepší, naopak v Praze mi doopravdy chutná v Ambiente Pasta Fresca v Celetné ulici.

Oběd i večeři jsem si dal v Ristorante al 34 v centru města (Via Mario de’ Fiori 34). S touto restaurací nebyl žádný problém, jenom potěšení. K obědu mi naservírovali výborné gnocchi s parmezánovou omáčkou a pistáciemi, naopak k večeři mix mořských potvor (kraba, lososa, tuňáka, chobotnici a bůhví co ještě). Zapíjet mořské tvory domácím bílým vínem byla dobrá volba. Druhý večer mi na talíři přistál středně propečený tuňák obalený v máku a černém pepři s opečenými brambory. Jak říkal přátelský číšník, byl to nejlepší tuňák, jakého jsem kdy měl možnost jíst. Jinak všichni zaměstnanci restaurace včetně asi sedmdesátileté paní majitelky, která má všechny pod kontrolou, jsou příjemní, milí a otevření. Určitě se sem rád vrátím.

Pokud jde o památky, na můj seznam zhlédnutých historických míst patří Koloseum, Forum Romanum, Bazilika sv. Petra a Vatikánská muzea. Nejméně mě nadchlo Forum a jeho rozpadlé domy, skály a kameny. Třeba nechápu starověké památky. Přinejmenším alespoň můžu ukázat fotografie. Na radu concierge hotelu jsem si vystál pouze krátkou frontu do Fora (kolem 20 minut), kde zároveň prodávali vstupenky do Kolosea. Procházet kolem asi čtyřsetmetrového zástupu lidí čekajícího v řadě na lístky do prastaré arény, bylo radostné!

Bazilika svatého Petra je jednoduše fascinující. Tentokrát bylo vhodné využít mé herecké nadání (tak tomu říkám já), abych se přes kontrolu uprostřed chrámu dostal až na právě probíhající mši. Pouštěli totiž jen věřící ze skupin, které byly přihlášené. Měl být přítomen i papež František, bohužel nacházel se zrovna mimo Itálii.

Zážitek z Vatikánských muzeí by bez návštěvy Sixtinské kaple, do které nepouštějí návštěvníky v kraťasech a kde se nesmí fotit (i tak jsem si ale ten ohromující strop vyfotil)., byl neúplný. Udivilo mě, kolik lidí se vejde do takové kaple. Jakmile jste v muzeích, musíte si projít všechny sály s uměním. Samozřejmě se mi nejvíc líbila díla od Caravaggia, Raffaela, da Vinciho a Michelangela. Jejich mistrovská díla nikdy neupadnou v zapomnění.

Rozhodně nesmíte zapomenout navštívit Fontanu di Trevi a náměstí se Španělskými schody, na které byste si měli alespoň na chvíli sednout a přitom vychutnávat římskou atmosféru. V Římě je skutečně nával lidí, lidí z celého světa. Lidé jsou všude, na ulici, v metru, na schodech, u památek, v galeriích, všude. A nemyslím si, že tomu tak je pouze v sezónách. Řím je zkrátka fascinující město, zdejší obyvatelé se chovají přátelsky a laskavě, tak proč sem nerad jezdit.

Naopak Římané-řidiči nejsou až tak milí, v jednom kuse někdo troubí, huláká, předjíždí. Například z Vatikánu je lepší jet taxíkem, přeci jen do hotelu je to daleko. Ptal jsem se jednoho z čekajících taxikářů, jestli mě může svézt. Řekl, že ne a poslal mě k jinému. Ještě před nastartováním se oba taxikáři stihli pohádat. Přepadal mě pocit, že vytáhnou zbraně. Po několika minutách mi bylo jasné, proč se mnou ten první řidič nechtěl jet – nemohl by mi naúčtovat více peněz, čekal na Číňany.

Chtěl bych ještě doporučit Roma Pass. Jedná se o ideální řešení pro ty, kteří chtějí v Římě strávit tři dny projížděním města s využitím městské dopravy a prohlížením všech možných muzeí a památek. Za 34 eur získáte jízdné na tři dny, k tomu máte vstupy do prvních dvou muzeí zdarma a slevy na vstupném do dalších nejnavštěvanějších památek ve městě. Roma Pass je k dostání ve větších trafikách a ve většině turistických centrech.

Autor: Jakub Pavlovský | čtvrtek 17.10.2013 20:00 | karma článku: 7.60 | přečteno: 1329x

Další články blogera

Jakub Pavlovský

Kočkafé Freya: čtyři spící kočky, nuda a nedobrá káva

S přáteli jsme se několik týdnů chystali navštívit nově otevřenou kočičí kavárnu na pražském Žižkově. Všude na internetu bylo velké haló a samé pozitivní ohlasy a rozhovory. Proto jsme se těšili, že ochutnáme dobrou kávu a přitom se budeme mazlit s kočkami. Realita byla poněkud odlišná.

2.11.2014 v 21:00 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 10644 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 672 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 42

Nacházíme se u ghanského právníka a naším úkolem je změnit procentuální složení podílů jednotlivých vlastníků.

25.7.2017 v 15:19 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 404 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Carskoje Selo a Jantarová komnata)

Kdyby se hypoteticky našla ztracená Jantarová komnata, co se s ní bude dít dál? Bude vrácena na původní místo, když tam ji už dávno nahradila naprosto přesná kopie (zhotovená podle fotografií), tedy vlastně druhý originál?

24.7.2017 v 15:00 | Karma článku: 24.00 | Přečteno: 600 | Diskuse

Dominika Hatzelová

Portugalsko II, kafíčko a sport

Žádný spěch, hlavně klídek. Káva k snídani, obědu i večeři a dlouhé noci plné mejdanů, to je Portugalsko.

24.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 11.07 | Přečteno: 348 | Diskuse

Milan Zajíc

Alpské kroupy v akci

Většinou jsem dávám optimistické fotografie z hor. Dnes to ale budou trochu jiné záběry. Nebudou na nich krásné kopce, ale pouze nížina ....... po krupobití, které tady včera proběhlo.

24.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 7.89 | Přečteno: 318 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2451
Rozhodl jsem se napsat své názory na společnost a postřehy z ní. Doplním je také různými doporučeními a zajímavostmi. Napíšu také o tom, jací jsou lidé v různých situacích v Praze a přidám k tomu pár rad, které se hodí znát.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.