Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sydney, děkuji a na shledanou!

4. 05. 2014 14:30:00
Je to tady. Ještě v listopadu jsem neměl ani nejmenší tušení, že poletím dvacet hodin na jižní polokouli a strávím čtyři měsíce v Sydney. V předešlých dvou článcích jsem popisoval své zážitky a poznatky z kosmopolitního města se čtyřmi a půl miliony obyvatel. V posledním článku bych se rád podělil ještě o několik odlišností.

Každé ráno je v autobuse možné vidět studenty středních škol. Ano, to je přeci běžná věc. V Sydney ale středoškoláci nosí uniformy. Každá škola má svou unikátní uniformu, která se skládá z košile, kravaty, saka, kalhot nebo sukně, ponožek, bot a dokonce i baťohu. Vždy jsem chtěl, aby naše škola zavedla uniformy... no ale teď jsem rád, že se to nikdy nestalo. Každopádně je pěkné vidět, že jsou si všichni rovni.

V centru města, ale i mimo něj, nenarazíte na jediného psa. Napadlo mě to teprve nedávno, kdy jsem si vzpomněl na to, jak se v Praze musíte v některých ulicích doslova vyhýbat psím nadělením. Musím říct, že je to celkem příjemné, ale město mi přijde zároveň prázdnější, když zde nepobíhají domácí mazlíčci. Před pár dny v mé čtvrti vedle mě na přechodu stál muž se psem na vodítku, přišlo mi to jako zjevení.

Lidé, kteří rozdávají letáky kolemjdoucím, a lidé nabízející různé produkty, mají v Sydney zajímavou techniku a vychytávku, kterou oslovují chodce. Namísto suchého oslovení či natáhnutí ruky s letáčkem zde podávají ruku včetně úsměvu a oblíbené fráze „How are you?“ Takovému gestu lze těžce odolat, je slušné přijmout nabízenou ruku. Samozřejmě podávat ruku cizímu člověku je zvláštní, proto se v sedmi případech z deseti stane to, že nabízená ruka zůstane pouze natažená. Ale oni se nedají jen tak odbýt, jdou s vámi i několik metrů. Já jsem používal větu „I’m not Australian“ a proto mě nechali být.

Pokud jste v centru města ve chvíli, kdy začne pršet a vy nemáte deštník, tak to vůbec nevadí. Nad většinou sydneyských chodníků jsou dost velké střechy, které vás ochrání před zmoknutím. Podle mě je to výtečný nápad. V Sydney jde velice těžce předpovědět počasí, nikdy nevíte, jak bude, proto je malý deštník vhodnou součástí každodenní výbavy.

V Austrálii jsou velmi striktní vůči kouření. Neuvidíte reklamu na billboardech, v časopisech ani v televizi. Naopak jsou k vidění reklamy, ve kterých vystupují nemocní lidé ukazující, jak kouření škodí. Věřím, že děti se těch reklam musí bát. V obchodech, kde prodávají cigarety, jsou všechny krabičky zavřené do skříněk s cedulí vybízející ukončení kouření a s telefonním číslem na organizaci, která vám pomůže přestat s tímto zlozvykem. A když už si koupíte svou krabičku, všechny vypadají stejně a na každé je jedna z fotografií nemocné nohy, zkažených a vypadaných zubů, slepého oka, mrtvých lidí atd. No... skutečně nechutné. Ale lidé si to dále kupují.

Australské bankovky jsou v něčem velmi odlišné – jsou totiž plastové. Je to skvělá věc, protože se vám nikdy nestane, že omylem roztrhnete svých těžce vydělaných padesát dolarů nebo že je vyperete společně s kalhotami.

Až po odletu se mi opravdu potvrdilo, že Australané jsou pohodáři a žijí si příjemný život. Sydney jsem si skutečně užil a pevně věřím, že jednou opět budu mít možnost letět do Austrálie a prozkoumat i ostatní města.

Autor: Jakub Pavlovský | neděle 4.5.2014 14:30 | karma článku: 9.76 | přečteno: 735x

Další články blogera

Jakub Pavlovský

Kočkafé Freya: čtyři spící kočky, nuda a nedobrá káva

S přáteli jsme se několik týdnů chystali navštívit nově otevřenou kočičí kavárnu na pražském Žižkově. Všude na internetu bylo velké haló a samé pozitivní ohlasy a rozhovory. Proto jsme se těšili, že ochutnáme dobrou kávu a přitom se budeme mazlit s kočkami. Realita byla poněkud odlišná.

2.11.2014 v 21:00 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 10644 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze bestselleru „Koruna“ od Kiery Cassové

Princezna Eadlyn Schreavová z Ilei stojí před těžkým rozhodnutím, aby upevnila královský trůn, musí si v zoufale krátké době najít manžela. Dá se to stihnout za dva měsíce? To nám prozradí román „Koruna“ od Kiery Cassové.

26.7.2017 v 18:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Jan Ziegler

Izraelci a Němci se postavili ruským výtržníkům

Nechybělo mnoho a moje žena, pokladní na jednom z nejkrásnějších českých zámků – Hluboké nad Vltavou, zmáčkla nouzové tlačítko. Naštěstí stateční muži stále existují a přišli jí na pomoc.

26.7.2017 v 17:58 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 247 | Diskuse

Jiří Turner

Jsi s Nohavicou, nebo s Ebenem?

Marek Eben si nedávno na festivalu rýpl do hlavy státu, což nijak nepřekvapilo, neboť svou orientaci nijak netají. Jaromír Nohavica si tu a tam rýpne do ledaskoho, byť své postoje obvykle nedeklaruje, teď se ale vyfotil s Okamurou

26.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 34.84 | Přečteno: 3165 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Hrdost a sebevědomí - základ národa

Pokud nemá zdravé sebevědomí jedinec, neumí jednat s ostatními lidmi jinak než z pozice podřazenosti či nadřazenosti. Sebevědomí se změní na pýchu či pocit méněcennosti a hrdost se zkřiví na pohrdání nebo ponižování se.

26.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 389 | Diskuse

Jiří Turner

Blogeři jsou banda hlupáků, pochopitelně vyjma mě

Měl bych na takové vyjádření nárok, kdybych mohl argumentovat nějakým evidentně hloupým blogem? A mohli by se oprávněně cítit dotčeni i ti autoři, kteří jindy a jinak úplně stejným způsobem paušalizují?

26.7.2017 v 9:24 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 573 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2451
Rozhodl jsem se napsat své názory na společnost a postřehy z ní. Doplním je také různými doporučeními a zajímavostmi. Napíšu také o tom, jací jsou lidé v různých situacích v Praze a přidám k tomu pár rad, které se hodí znát.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.