Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeden den v Dubaji

22. 07. 2014 13:00:00
Je více možností, jak strávit 24 hodin na letišti, pokud čekáte na další let. Můžete buď čekat někde v hale, sedět, ležet, číst si, dívat se na film Terminál a trápit se, nebo se můžete vydat do města a užít si každou minutu vaší návštěvy. Já jsem si vybral druhou možnost a zároveň s ní i vkladní knížku.

Dubajské letiště je jako malé moderní město, najdete na něm snad úplně všechno. Podle mě se tam dá utratit velké množství peněz, nesmíte se nechat zlákat obchody, restauracemi, kavárnami, masážními salony či trafikami, které jsou na každé straně.

Z letiště mě odvezl shuttle bus do blízkého hotelu Copthorne Airport, kde na mě čekal zarezervovaný pokoj. Po vybalení cestovní tašky, osvěžení a převlečení se do obleku, jsem mohl vyrazit do města.

Vždy bylo mým snem podívat se do Burj Al Arab – sedmihvězdičkového hotelu na vlastním ostrůvku. Pamatuji si, jak jsme se o hotelu bavili ještě na základní škole. Konečně jsem měl příležitost a šanci vejít do úchvatné budovy připomínající plachetnici. Zajímalo mě, jestli si těch sedm hvězdiček opravdu zaslouží. Musím říct, že ano. Všechno bylo perfektní, připravené, zorganizované, upravené a nejlepší ze všeho byl servis. Profesionálně vyškolený personál, který působí velmi přirozeně, vám pomůže se vším, protože je upřímně rád, že může pracovat v tomto hotelu.

Do areálu se můžete dostat buď jako hotelový host, nebo s platnou rezervací v jedné z restaurací. Do hotelu vede bílý most, na který vás pustí až po zkontrolování vašeho jména na iPadu. Samozřejmě nepůjdete pěšky, musíte autem (nejen proto, že vstup je jen pro auta, ale i proto, že tam pěšky nikdo nechodí). Jakmile vejdete do hotelu, doslova zíráte – je to skutečně fascinující stavba.

Měl jsem rezervaci do Sahn Eddar Restaurant v 1. patře hotelu. U vstupu do lobby se mě ujala slečna, která mě zavedla ke stolku (nemají tam klasické stoly, ale nízké stolky se dvěma křesly). Do minuty za mnou přišel číšník, který se mi představil křestním jménem a vysvětlil mi, co všechno mě čeká. Přišel jsem v 17:00, v době, kdy se servírovalo sedmichodové Ultimate Afternoon Tea menu. Jako první mi číšník Mike přinesl sklenku Champagne Louis Roederer Brut NV, poté porci dortu z lesních plodů, několik druhů finger sandwiches, menší hovězí steak s bramborovou kaší, sorbet, čerstvě upečené sladké pečivo s úžasnými domácími džemy a na konec výběr z francouzských dezertů. Celou dobu jsem popíjel rovněž chutný heřmánkový čaj.

Dali jsme se do řeči s concierge a ta mi ukázala hotelovou restauraci ve výšce 200 metrů nad mořem s úchvatným výhledem a poté také restauraci, ve které je obrovské akvárium. V akváriu plave několik druhů ryb a také žraloků. V hotelu mají speciální tým starající se právě o zdejší mořské živočichy. Věřím, že večeře v takovém podniku musí být skutečně romantická a nezapomenutelná.

Nevyhledávám bary ani diskotéky, proto jsem se rozhodl zbylý čas využít jinak. Řidič, který byl v ceně vstupenky, mě zavezl do jednoho z přístavů, odkud vyjíždí dvoupatrová loď na večerní plavbu po řece. Na lodi byly pro návštěvníky připravené švédské stoly s množstvím jídla a pitím. Jakmile jsme začali večeřet, arabská kapela spustila tradiční melodie na svých hudebních nástrojích.

Po připlutí zpět mě opět vyzvedl řidič a odvezl mě na hotel. Kolem půlnoci jsem šel spát a ráno mě čekal už jenom let zpět do Prahy.

Nikdy předtím mě nenapadlo, že v Dubaji žije tolik lidí různých národností. Dvakrát jsem jel taxíkem a ptal se, jaké to je, žít v tomto rušném městě. První řidič byl z Pákistánu a druhý z Indie, oba dva si tamní život pochvalovali. A shodli se na jedné věci – v horkých měsících se musí zdržovat v klimatizovaných autech nebo budovách, venku totiž může být až 50 stupňů.

Autor: Jakub Pavlovský | úterý 22.7.2014 13:00 | karma článku: 11.87 | přečteno: 1760x

Další články blogera

Jakub Pavlovský

Kočkafé Freya: čtyři spící kočky, nuda a nedobrá káva

S přáteli jsme se několik týdnů chystali navštívit nově otevřenou kočičí kavárnu na pražském Žižkově. Všude na internetu bylo velké haló a samé pozitivní ohlasy a rozhovory. Proto jsme se těšili, že ochutnáme dobrou kávu a přitom se budeme mazlit s kočkami. Realita byla poněkud odlišná.

2.11.2014 v 21:00 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 10644 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze bestselleru „Koruna“ od Kiery Cassové

Princezna Eadlyn Schreavová z Ilei stojí před těžkým rozhodnutím, aby upevnila královský trůn, musí si v zoufale krátké době najít manžela. Dá se to stihnout za dva měsíce? To nám prozradí román „Koruna“ od Kiery Cassové.

26.7.2017 v 18:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Jan Ziegler

Izraelci a Němci se postavili ruským výtržníkům

Nechybělo mnoho a moje žena, pokladní na jednom z nejkrásnějších českých zámků – Hluboké nad Vltavou, zmáčkla nouzové tlačítko. Naštěstí stateční muži stále existují a přišli jí na pomoc.

26.7.2017 v 17:58 | Karma článku: 17.09 | Přečteno: 247 | Diskuse

Jiří Turner

Jsi s Nohavicou, nebo s Ebenem?

Marek Eben si nedávno na festivalu rýpl do hlavy státu, což nijak nepřekvapilo, neboť svou orientaci nijak netají. Jaromír Nohavica si tu a tam rýpne do ledaskoho, byť své postoje obvykle nedeklaruje, teď se ale vyfotil s Okamurou

26.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 34.84 | Přečteno: 3165 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Hrdost a sebevědomí - základ národa

Pokud nemá zdravé sebevědomí jedinec, neumí jednat s ostatními lidmi jinak než z pozice podřazenosti či nadřazenosti. Sebevědomí se změní na pýchu či pocit méněcennosti a hrdost se zkřiví na pohrdání nebo ponižování se.

26.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 389 | Diskuse

Jiří Turner

Blogeři jsou banda hlupáků, pochopitelně vyjma mě

Měl bych na takové vyjádření nárok, kdybych mohl argumentovat nějakým evidentně hloupým blogem? A mohli by se oprávněně cítit dotčeni i ti autoři, kteří jindy a jinak úplně stejným způsobem paušalizují?

26.7.2017 v 9:24 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 573 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2451
Rozhodl jsem se napsat své názory na společnost a postřehy z ní. Doplním je také různými doporučeními a zajímavostmi. Napíšu také o tom, jací jsou lidé v různých situacích v Praze a přidám k tomu pár rad, které se hodí znát.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.