Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhovor | O darování krevní plazmy

17. 09. 2014 19:45:00
Již třetím rokem chodím darovat krevní plazmu do centra UNICAplasma, která sídlí na Hradčanské, přímo nad stanicí metra. Daroval jsem i v průběhu studijního pobytu v Sydney. Říkám si, že pokud můžu, tak bych měl. Vůbec nic mě to nestojí, příjemně si odpočinu v pohodlném polohovacím křesle, napiju se a buď si něco čtu nebo surfuju po internetu. Ale hlavně z toho mám neuvěřitelně dobrý pocit, že pouze sedmi sty mililitry žlutavé tekutiny pomáhám lidem, kteří to potřebují. Rozhodl jsem se ujasnit nejen sobě, proč je dobré darovat plazmu, kdo může a nemůže darovat, co se stane s odebranou plazmou a spoustu jiných věcí. A koho jiného bych se měl ptát, nežli paní doktorky Heleny Malé, jednatelky společnosti UNICAplasma, která se snaží přispívat k záchraně lidských životů pomocí bezpečného a efektivního odběru lidské krevní plazmy určené k dalšímu zpracování. Paní doktorka ochotně odpověděla na nejčastěji kladené otázky a předložila i několik zajímavých informací.

Co vás vedlo k podnikání v oblasti krevní plazmy?

Po více jak čtvrt století se pohybuji v oblasti transfuzní medicíny, odběrů krve a krevních složek. Ve chvíli, kdy se objevila možnost aktivně se podílet na získávání dárců a krevní plazmy a tím se podílet na zlepšování dostupnosti plazmatických proteinů pro pacienty, kteří je potřebují, nebylo co řešit. Je to práce, která Vám krom mzdy přináší i uspokojení z toho, že jejím výsledkem jsou pacienti, kterým se dostane léčba, již potřebují.

Proč bych měl darovat plazmu? Proč je to důležité?

Darovat krev nebo krevní plazmu by měl každý, kdo může. Plazma je výchozí surovinou pro výrobu řady životně důležitých léků, které nelze v současné době vyrobit synteticky a nelze je získat z jiných zdrojů. Plazmu, stejně jako další složky krve nelze vyrobit uměle. Spotřeba takto získaných léků celosvětově neustále stoupá a nikdo neví, kdy bude sám nebo někdo z jeho blízkých potřebovat některý z léků vyráběných z krevní plazmy.

Jak často se může darovat plazma a proč je tomu tak?

Plazmu v České republice lze darovat 1x za 14 dní. Tento interval je dán vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR na základě doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství. Úbytek plazmy zdravý organizmus nahradí do 24 hodin, a proto v řadě jiných zemí mohou dárci darovat až 3krát za 14 dní. V USA mohou dárci darovat dokonce každých 48 hodin.

Kolik plazmy má v sobě zdravý člověk?

V těle člověka je 3 až 3,5 litrů plazmy, tj. přibližně 5 % váhy.

Kolik dárců k vám přijde za měsíc?

Počet individuálních dárců za měsíc Vám z hlavy neřeknu, ale za rok u nás daruje v průměru 6 000 dárců. Za měsíc však provedeme 3 až 4 tisíce odběrů.

Myslíte, že by jich tolik bylo i bez nabízené finanční odměny?

Na tuto otázku lze jen obtížně odpovědět. Domnívám se však, že pokles by nebyl nijak zásadní, spíš by došlo k určité změně spektra dárců. Ubylo by studentů a přibylo dárců z řad pracujících. Ti mají totiž nárok na pracovní volno s refundací ušlé mzdy a odpisy z daňového základu.

Proč může dárce navštěvovat pouze jedno centrum pro odběr plazmy?

Ze zdravotních důvodů. Centrum přesně eviduje intervaly mezi odběry i počet odběrů a odebraných litrů plazmy za jeden rok. Nemůže tak dojít k častějším odběrům a tím k ohrožení zdraví dárců. Maximální množství odebrané plazmy v průběhu 12 měsíců nesmí převyšovat 25 litrů.

Kdo může darovat?

Darovat plazmu může každý zdravý člověk od 18 do 65 let s váhou minimálně 50 kg. V našem centru jsme stanovili váhovou hranici na 55 kg.

Kdo naopak darovat nemůže?

Darovat plazmu nemohou lidé s těžkým chronickým onemocněním, ať už srdečním, jaterním, ledvinovým či metabolickým. Dále osoby nitrožilně užívající drogy, osoby s hemofilií a jinými závažnými poruchami srážení krve, osoby pozitivní na HIV, žloutenku typu B a C, syfilis a onkologicky nemocní. Toto je ale pouze částečný výčet onemocnění, posouzení způsobilosti k dárcovství je v kompetenci zdravotnického pracovníka dárcovského centra.

Může být někdo vyloučen i dočasně?

Ano, nejčastějším důvodem k dočasnému vyloučení jsou virové infekce, chřipka, očkování, stomatologické výkony, tetování, piercing, operace či přisáté klíště. Délka dočasného vyloučení se pohybuje od jednoho týdne až po jeden rok.

Co se stane, když vám dárce neřekne, že je například HIV pozitivní?

U každého dárce a při každém odběru se provádí testování na přítomnost virů přenášejících infekční onemocnění krví (HIV, žloutenka typu B a C, syfilis). V případě pozitivního nálezu je dárce okamžitě trvale vyloučen z dárcovství. Vzorek plazmy je následně zaslán do Národní referenční laboratoře k vyloučení falešné pozitivity. V případě pozitivního nálezu je okamžitě informována hygienická stanice, dárce je poučen o dalším postupu a již odebraná plazma je dle přísných pravidel zlikvidována spolu se všemi odběry daného dárce za posledních 6 měsíců a likvidace zaznamenána do dokumentace.

Jak se máme připravit na odběr?

Na odběr není třeba žádné zvláštní přípravy. Den před a v den odběru je vhodné vypít dostatek nealkoholických nápojů, nejlépe 3 litry čisté vody. Den před a v den odběru je nutné konzumovat pouze lehkou netučnou stravu. Pokud plazma obsahuje vysoké množství tukových buněk, musí být zlikvidována a nelze ji použít na výrobu léčiv. Na odběr ale nechoďte nalačno.

Jak probíhá první návštěva?

Na první návštěvu si vyhraďte alespoň jednu hodinu. S sebou si přineste občanský průkaz a kartičku pojišťovny. Po předložení dokladů na recepci budete zaregistrováni a dostanete k vyplnění a podpisu Dotazník pro dárce krve. Současně si pečlivě přečtěte Poučení dárce krve. Po zaregistrování a vyplnění dotazníku následuje pohovor, kontrola vyplněného dotazníku a vyšetření lékařem. Současně je provedeno vyšetření krevního obrazu. Pokud jsou splněna předepsaná kritéria, budete propuštěni k odběru.

Měl by se prvodárce něčeho bát?

Myslím si, že se dárce nemusí ničeho obávat. Celý odběr probíhá pod kontrolou vysoce erudovaného zdravotnického personálu. Veškerý použitý materiál je sterilní a pouze na jedno použití. Nehrozí žádné nebezpečí přenosu infekce. Každý krok a každá aktivita je přesně popsána a pravidelně auditována.

Jak probíhá samotný odběr?

Samotný odběr probíhá postupem zvaným plazmaferéza. Během tohoto procesu je jehlou ze žíly odebírána krev do přístroje (separátoru), kde dochází při odstředění k oddělení plazmy od ostatních krevních složek (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Plazma je odváděna do plastového vaku a zbývající krvinky se vracejí zpět dárci. Tento postup se několikrát opakuje. Celý odběr trvá přibližně 45 minut.

Je darování bezpečné?

Darování je zcela bezpečné. Veškeré postupy jsou přesně stanovené státními institucemi a odpovídají nařízením a směrnicím platným ve všech zemích EU. V pravidelných intervalech probíhají kontroly všech postupů audity Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Laboratorní vyšetření krve a odebrané plazmy se provádí u každého jednotlivého odběru standardním serologickým vyšetřením a dále i metodou PCR. Tato metoda v současnosti představuje nejpřesnější vyšetření schopné odhalit virovou infekci v krvi a krevní plazmě na podkladě analýzy DNA.

Může se dárce v průběhu odběru rozhodnout odejít?

Plazmaferéza může být přerušena pouze ze zdravotních důvodů.

Co se stane s naší plazmou po odběru?

Plazma po odběru je nejpozději do šesti hodin šokově zmražena na -80°C a takto zamražená je uložena v boxu při teplotě nižší než -30°C. V pravidelných intervalech je odvážena ve speciálních mrazicích vozech do frakcionačního centra v Německu. Zde zůstává ve zmraženém stavu dalších 6 měsíců. Poté je sloučena s další odebranou plazmou a znovu otestována. Následuje samotné zpracování, tzv. frakcionace, kdy se z plazmy extrahují bílkoviny a látky, které slouží k výrobě život zachraňujících léků. Jedná se především o albumin, faktory srážlivosti, imunoglobuliny a speciální léky.

Dá se použít plazma od každého dárce?

Ano, pokud splňuje veškeré parametry.

Proč se barva plazmy dárců liší?

Plazma je průhledná, žlutavě zbarvená tekutina. Žlutá barva může mít řadu odstínů, to je způsobeno např. různým množstvím tukových buněk obsažených v plazmě. Užívání antikoncepčních pilulek a jiných léků může též změnit zabarvení plazmy, např. do zelena.

Pokud chcete vidět video rozhovor s paní doktorkou Helenou Malou, klikněte zde: https://www.youtube.com/watch?v=PPNjc27zF3E

Autor: Jakub Pavlovský | středa 17.9.2014 19:45 | karma článku: 6.79 | přečteno: 1568x

Další články blogera

Jakub Pavlovský

Kočkafé Freya: čtyři spící kočky, nuda a nedobrá káva

S přáteli jsme se několik týdnů chystali navštívit nově otevřenou kočičí kavárnu na pražském Žižkově. Všude na internetu bylo velké haló a samé pozitivní ohlasy a rozhovory. Proto jsme se těšili, že ochutnáme dobrou kávu a přitom se budeme mazlit s kočkami. Realita byla poněkud odlišná.

2.11.2014 v 21:00 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 10644 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze bestselleru „Koruna“ od Kiery Cassové

Princezna Eadlyn Schreavová z Ilei stojí před těžkým rozhodnutím, aby upevnila královský trůn, musí si v zoufale krátké době najít manžela. Dá se to stihnout za dva měsíce? To nám prozradí román „Koruna“ od Kiery Cassové.

26.7.2017 v 18:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Jan Ziegler

Izraelci a Němci se postavili ruským výtržníkům

Nechybělo mnoho a moje žena, pokladní na jednom z nejkrásnějších českých zámků – Hluboké nad Vltavou, zmáčkla nouzové tlačítko. Naštěstí stateční muži stále existují a přišli jí na pomoc.

26.7.2017 v 17:58 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 247 | Diskuse

Jiří Turner

Jsi s Nohavicou, nebo s Ebenem?

Marek Eben si nedávno na festivalu rýpl do hlavy státu, což nijak nepřekvapilo, neboť svou orientaci nijak netají. Jaromír Nohavica si tu a tam rýpne do ledaskoho, byť své postoje obvykle nedeklaruje, teď se ale vyfotil s Okamurou

26.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 34.84 | Přečteno: 3165 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Hrdost a sebevědomí - základ národa

Pokud nemá zdravé sebevědomí jedinec, neumí jednat s ostatními lidmi jinak než z pozice podřazenosti či nadřazenosti. Sebevědomí se změní na pýchu či pocit méněcennosti a hrdost se zkřiví na pohrdání nebo ponižování se.

26.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 389 | Diskuse

Jiří Turner

Blogeři jsou banda hlupáků, pochopitelně vyjma mě

Měl bych na takové vyjádření nárok, kdybych mohl argumentovat nějakým evidentně hloupým blogem? A mohli by se oprávněně cítit dotčeni i ti autoři, kteří jindy a jinak úplně stejným způsobem paušalizují?

26.7.2017 v 9:24 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 573 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2451
Rozhodl jsem se napsat své názory na společnost a postřehy z ní. Doplním je také různými doporučeními a zajímavostmi. Napíšu také o tom, jací jsou lidé v různých situacích v Praze a přidám k tomu pár rad, které se hodí znát.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.